Hledání bydlení

Bydlení si lze snadno najít s využitím některého z mnoha portálů s nemovitostmi, které se nazývají také „Wohnungsbörsen“ („burzy bydlení“). Zde najdete výběr burz bydlení, které nabízejí bydlení v celém Německu:

• www.wohnung-jetzt.de
• www.meinestadt.de
• www.my-next-home.de
• www.immobilienscout24.de

Burzy bydlení obvykle jako cenu uvádějí tzv. „Kaltmiete“ („studené nájemné“, tj. nájemné bez energií). Zahrnuje pouze ty náklady, které je třeba zaplatit za to, že je nám byt svěřen do užívání. Celá částka, kterou musí nájemce zaplatit pronajímateli, se nazývá „Warmmiete“ („teplé nájemné“). V ní jsou vedle samotného nájmu zahrnuty i provozní náklady (ty se někdy nazývají „Nebenkosten“ – „vedlejší náklady“). V „teplém nájemném“ jsou započítány např. náklady na vodu a odvoz odpadu a další náklady spojené s údržbou bytového domu. Ale pozor: náklady na elektrickou energii se často do provozních nákladů nezapočítávají! Proto je nutné si vždy předem ujasnit, které náklady jsou v celkovém nájemném zahrnuty.

Nájemní smlouva

Nájemní smlouva představuje písemný soupis práv a povinností pronajímatele a nájemce. V nájemní smlouvě musí být jmenovitě uveden pronajímatel a nájemce, jakož i všechny předměty nájmu a vedlejší prostory (např. garáž, parkoviště...) zahrnuté do nájmu. Kromě toho musí být ve smlouvě uvedena výše nájmu (netto a vedlejší náklady) a při smlouvě na dobu určitou i doba trvání nájmu.

Výpověď z nájmu

Nájemní smlouvu může vypovědět jak nájemce, tak i pronajímatel. Pro oba platí zákonné lhůty, které je při výpovědi nájmu bytu potřeba dodržet. U standardní nájemní smlouvy na dobu neurčitou je výpovědní doba pro nájemce 3 měsíce. Pro pronajímatele platí lhůty, které závisí na době trvání nájemní smlouvy. V případě doby trvání smlouvy do 5 let je výpovědní doba pro pronajímatele 3 měsíce, při alespoň 5 letech činí výpovědní doba 6 měsíců a při 8 a více letech je to 9 měsíců.

Zde naleznete vzor výpovědi nájemní smlouvy: www.immobilienscout24.de

Přihlášení na úřadě pro přihlašování obyvatel

Každý, kdo bydlí v Německu, musí být přihlášen na úřadě pro přihlašování obyvatel. Přihlášení je povinné. Ve většině spolkových zemí je přihlašování bezplatné, někdy je však třeba zaplatit malý poplatek.

K přihlášení potřebujete následující dokumenty:

• občanský průkaz nebo cestovní pas, v závislosti na zemi původu
• přihlašovací formulář (dostanete ho na úřadě pro přihlašování obyvatelstva – „Einwohnermeldeamt“, případně na městském úřadě – „Bürgerbüro“. Mnohá ​​města ho dávají k dispozici i na internetu.)
• průkazy, příp. rodné listy dětí, které se stěhují s vámi
• příp. nájemní nebo kupní smlouvu
• potvrzení pronajímatele o nastěhování (pokud to není uvedeno v nájemní smlouvě)
• příp. oddací list

Telefon & internet, mobil

Telefon i internetové připojení často poskytuje tentýž dodavatel. Níže najdete několik odkazů:

• www.meinestadt.de
• www.internetanbieter-deutschland.net
• www.dslweb.de

V případě, že chcete vypovědět smlouvu se svým dodavatelem, můžete použít vzorový text níže: www.kostenlose-vordrucke.de

Pozor pokud si chcete své staré číslo dále ponechat, musíte to uvést v textu. Rovněž o tom musí být informován i nový poskytovatel služby!

Elektřina & plyn

Když se stěhujete do nového bytu, musíte znovu přihlásit odběrné místo elektřiny. Přitom je nutné dodržet určité termíny. V případě, že jste si sami žádného poskytovatele elektrické energie nezvolili, bude vám ji automaticky dodávat hlavní dodavatel. Při výběru musíte dávat pozor na ceny, které se u jednotlivých dodavatelů mohou výrazně lišit. Změnit dodavatele je však jednoduché: stačí uzavřít smlouvu na vhodný tarif a zbytek za vás zpravidla vyřídí nový dodavatel.

Pozor Když se stěhujete pryč, musíte dodávku elektřiny opět odhlásit!

Srovnání dodavatelů elektrické energie: www.toptarif.de

Stěhujete-li se do bytu, do kterého je dodáván plyn, musíte včas přihlásit i odběr plynu. I v tomto případě si můžete vybrat toho nejvýhodnějšího z mnoha dodavatelů plynu. Dodavatelé plynu dnes umožňují jednoduché přihlášení se skrze internetovou stránku. Při odhlašování plynu musíte dbát na to, abyste dodavatele plynu předem informovali, že od určitého dne nehodláte jeho služeb dále využívat.

Pozor Když se stěhujete pryč, musíte dodávku plynu opět odhlásit!

Srovnání cen plynu: www.toptarif.de

Poplatek za rozhlas

Od 1. 1. 2013 se platí poplatek za rozhlas paušálně za celou domácnost, nezávisle na tom, zda nějaký rozhlasový přijímač (rádio, TV, počítač) vlastníte nebo nikoliv. Od roku 2013 je výše poplatku za jednu domácnost 17,98 € měsíčně. Další informace naleznete na: www.rundfunkbeitrag.de

Třídění odpadu

Míra recyklace odpadu patří v Německu k nejvyšším na světě. Velká většina německých domácností třídí odpad velmi pečlivě. Způsob třídění odpadu se v jednotlivých regionech liší, proto se o něm informujte u obecní nebo městské správy. Za nedodržení pravidel třídění odpadu hrozí napomenutí nebo pokuta.

Sběrový papír do velkého modrého kontejneru: sem patří papír, karton, noviny, katalogy, knihy a časopisy.

Sklo do kontejneru na sklo: nejprve však musíte sklo roztřídit podle barvy. Rozlišuje se sklo bílé, zelené a hnědé. Uzávěry lahví je třeba třídit odděleně – patří do žlutého kontejneru. Zálohované lahve nepatří do kontejneru na sklo.

Obaly do žlutého kontejneru nebo do žlutého pytle: do žlutého kontejneru patří plastové obaly (plastové lahve, fólie, plasty...), kompozitní materiál (tetrapak, obaly od kávy a od mléka...), kovové obaly (konzervy, alobal) a šroubovací uzávěry od lahví a sklenic.

Nebezpečný odpad se sbírá odděleně: nebezpečný odpad je nutné vyhazovat odděleně, protože jeho nesprávnou likvidací může dojít k trvalomu znečištění životního prostředí. Do této kategorie patří baterie, akumulátory, úsporné žárovky, léky, laky a pesticidy. Tyto materiály můžete buď vrátit v obchodě, ve kterém jste je koupili, nebo je odvézt do sběrného dvora.

Bioodpad do kontejneru na biologický odpad: do kontejneru na biologický odpad (v jednotlivých spolkových zemích může být např. hnědý nebo zelený) patří zbytky ovoce a zeleniny, slupky od ovoce, zbytky kávy a čajové sáčky, zahradní odpad a papírové kuchyňské utěrky.

Všechno ostatní patří do kontejneru na netříděný odpad: v jednotlivých spolkových zemích může jít o černý nebo šedý kontejner. Patří do něj veškerý zbývající odpad, jako např. gumové zbytky, popel a cigaretové nedopalky, kožené předměty, hygienické potřeby, pleny...

Hledání zaměstnání

Když chce příslušník členského státu EU pracovat v Německu, nepotřebuje zpravidla pracovní povolení. Výjimkou jsou přechodná ustanovení pro nové členské státy Rumunsko a Bulharsko.

Státní příslušníci třetích zemí naproti tomu potřebují povolení k pobytu, jakož i souhlas spolkové pracovní agentury.

Odkazy pro hledání práce v Německu:

• www.academicjobseu.com
• www.stepstone.de
• www.jobware.de
• www.monster.de

Podklady pro dobrý životopis:

• Technická asistentka pro informatiku (IT)
• Vedoucí sekretariátu
• Zdravotnický opatrovník
• Nákupčí

Pracovní smlouva

Pracovní smlouva je smlouva uzavřená mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, která zaměstnance zavazuje vykonávat dohodnutou práci a zaměstnavatele zavazuje vyplácet za tuto práci mzdu. V pracovní smlouvě jsou stanoveny povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance. V principu může být pracovní smlouva uzavřena neformálně, zaměstnanec má však právo na písemný zápis důležitých podmínek práce.

Jako zaměstnanec, tak i zaměstnavatel mají právo vypovědět pracovní smlouvu. Výpověď musí být podána písemně. Předepsaná výpovědní doba pro zaměstnance je 28 dní a výpověď se podává vždy k 15. nebo poslednímu dni v měsíci.

Odkaz na bezplatný formulář výpovědi: www.kostenlose-vordrucke.de

Europass

Europass je bezplatná služba Evropské unie na podporu evropské mobility. S Europassem můžete srozumitelně napříč celou Evropou prezentovat svou kvalifikaci, schopnosti a kompetence. Europass slouží jako pomůcka při studiu a ve vzdělávání nebo při hledání zaměstnání. K dispozici jsou jednotlivé dokumenty Europassu: Životopis, Jazykový pas, Dodatek k osvědčení, Europass – mobilita a Dodatek k diplomu.

O Europassu: www.europass-info.de

Druhy pracovního poměru

Vedle práce na plný úvazek existuje ještě řada dalších forem práce.

Práce na částečný úvazek („Teilzeitarbeit“): Zaměstnanci pracující na částečný úvazek mají zpravidla kratší týdenní pracovní dobu než zaměstnanci pracující na plný úvazek. Tento druh pracovního poměru se uzavírá dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Matky a otcové na rodičovské dovolené mají ze zákona právo na práci na částečný úvazek.

Práce se zkrácenou pracovní dobou („Kurzarbeit“): Práce se zkrácenou pracovní dobou je dočasné zkrácení pravidelné pracovní doby z důvodu významného výpadku práce v podniku. Může se dotknout všech zaměstnanců, nebo jen některých. V určitých případech může zaměstnanec požadovat výplatu náhrady ušlé mzdy z pojištění v nezaměstnanosti.

Zaměstnání na zkrácený úvazek („Geringfügige Beschäftigung“): Zaměstnání na zkrácený úvazek se někdy nazývá též „Minijob“, „Mikrojob“ nebo také „400-Euro-Job“. Jde zaprvé o zaměstnanecký poměr s nízkou mzdou a zadruhé o krátkodobé zaměstnání. Od 1. ledna 2013 je maximální výška mzdy pro tento typ zaměstnaneckého poměru stanovena na 450 eur.

Pružná pracovní doba: Pod tímto termínem rozumíme takovou formu práce, při níž se denní, týdenní nebo měsíční pracovní doba odlišuje od běžné pracovní doby.

Samostatná výdělečná činnost: Zahájení samostatné výdělečné činnosti se označuje také jako „Existenzgründung“ („založení existence“). Myslí se tím založení vlastního podniku. Založení existence bývá finančně podporováno spolkovou republikou a spolkovými zeměmi v podobě půjček a příspěvků.

Pomoc se založením podniku:

• www.existenzgruender.de
• www.ebs-gruendertest.de

Školství

V Německu jsou za školství odpovědné jednotlivé spolkové země. Proto se systém vzdělávání od země k zemi poněkud liší. Základ vzdělávacího systému je však podobný. Povinná školní docházka začíná v Německu po mateřské škole, příp. předškolní přípravě, povinnou základní školou („Grundschule“) – 9 až 10 let povinné školní docházky. Po ní následuje povinná příprava na povolání, kterou lze absolvovat na učňovské škole, účastí ve vzdělávacím procesu odborných škol nebo v sekundárním stupni I nebo II. Příprava na povolání končí zpravidla po 12. třídě. Poté následuje ještě terciální a kvartérní vzdělávání, k němuž náleží zejména kurzy dalšího vzdělávání (např. lidové univerzity).

Struktura německého školského systému

Primární stupeň: od 1. po 4. třídu chodí děti na základní školu („Grundschule“). Vyučování se koná zpravidla dopoledne a ve většině spolkových zemí se už na této úrovni dostávají známky.

Sekundární stupeň I: od 5. do 10. třídy chodí děti na různé typy škol. Patří mezi ně hlavní škola („Hauptschule“), reálka („Realschule“), gymnázium („Gymnasium“) a souhrnná škola („Gesamtschule“). V závislosti na spolkové zemi a typu školy mohou žáci opustit sekundární stupeň I po 9. nebo po 10. třídě.

Sekundární stupeň II: sekundární stupeň II lze ukončit maturitou po 12., případně po 13. třídě, nebo maturitou na odborné škole po 12., případně po 11. třídě. Sem řadíme i učňovské typy škol, přednášky na vysoké resp. internátní škole („“Berufskollegs“), vyšší odborné školy („Fachoberschulen“) nebo vyšší střední odborné školy („Berufsoberschulen“).

Druhá cesta vzdělávání: do této kategorie spadají večerní školy a přednášky, na kterých si lze dodělat maturitu nebo závěrečnou zkoušku hlavní školy („Hauptschulabschluss“).

Zde najdete přehled typů škol: www.kmk.org

Právo na přídavky na děti

V principu mají všichni rodiče nárok na to, aby na své děti dostávaly přídavky na děti. To platí jak pro německé státní občany a občany EU s bydlištěm v Německu, tak i pro příslušníky jiných států s povolením k usazení se, příp. s povolením k pobytu v Německu. Přídavky na děti se vyplácejí do 18. roku života dítěte, v některých případech i déle. Přídavky na děti vyplácí zpravidla příslušná „Familienkasse“ („pokladna rodinných přídavků“).

Další informace naleznete zde: www.arbeitsagentur.de

Požadavky na zahraniční studenty

Kdo chce začít studovat v Německu, potřebuje tzv. oprávnění k přístupu na vysokou školu („Hochschulzugangsberechtigung“, HZB). Jedná se o potvrzení o ukončení školy způsobem odpovídajícím německé maturitě. HZB požaduje přímo vysoká škola. Předpoklady přijetí a výběrová řízení se na jednotlivých školách i studijních oborech různí. Všechny otázky na toto téma vám nejlépe zodpoví akademický zahraniční úřad („Akademisches Auslandsamt“ nebo „International office“) příslušné vysoké školy. Některé vysoké školy vyžadují od zahraničních zájemců doplňkový test způsobilosti nebo test obecné schopnosti studovat. Dobrými výsledky testů mohou uchazeči zvýšit své šance na přijetí na studium: www.testas.de.

V případě, že vaše závěrečné vysvědčení nepostačuje ke studiu v Německu, můžete složit diferenční zkoušky. Na internátních školách se na ně můžete připravovat s finanční podporou: www.studienkollegs.de

Předchozí jazykové znalosti

Na většině studijních oborů v Německu je vyučovacím jazykem němčina. Předpokládají se předchozí znalosti německého jazyka na úrovni B2/C1. Dvě nejdůležitější jazykové zkoušky, které jsou uznávány na všech vysokých školách, jsou test Němčina jako cizí jazyk (TestDaF) a Německá jazyková zkouška pro přijetí zahraničních uchazečů na vysokoškolské studium (DSH).

Pozor Existují i ​​výjimečné případy, kdy se žádná jazyková zkouška nevyžaduje (např. maturita na německé zahraniční škole nebo nový Goethe-certifikát C2). Informujte se o požadavcích vybrané vysoké školy včas!

Vyzkoušením si přípravného testu Němčina jako cizí jazyk (TestDaF) můžete zhodnotit své šance:

Na tomto portálu si zase můžete zjistit jazykové požadavky vybrané vysoké školy.

Náklady na studium v ​​Německu

Náklady na studium v ​​Německu odpovídají evropskému průměru. Studenti mají k dispozici zpravidla okolo 800 eur měsíčně.

Při studiu v Německu musíte počítat s následujícími náklady:

• školné
• semestrální poplatky
• ostatní studijní náklady
• náklady na zdravotní pojištění
• běžné výdaje

Školné: Školné si určuje každá německá spolková země samostatně. Aktuální výše školného najdete zde. Na těch vysokých školách, které školné vyžadují, se jeho výše pohybuje okolo 500 eur za semestr. Studenti programu Erasmus zpravidla školné neplatí. Naopak nezávislé magisterské studijní obory, stejně jako mezinárodní studijní obory na soukromých vysokých školách, jsou téměř vždy placené.

Semestrální poplatek: Semestrální poplatek se platí prakticky na všech německých vysokých školách. Financují se z něj např. administrativní náklady školy, studentské domovy či studentské jídelny. Na mnoha vysokých školách se jím navíc přispívá také na semestrální jízdenku pro používání veřejné dopravy. Výše pololetního poplatku se na jednotlivých vysokých školách pohybuje mezi 25 až 150 eury za semestr.

Ostatní studijní náklady: Studenti musí počítat i s dalšími poplatky během studia. Jde o náklady na knihy, na exkurze či na počítač.

Náklady na zdravotní pojištění: Každý, kdo bydlí v Německu, musí mít nemocenské pojištění. Do 30. roku života a 14. semestru jsou pojišťovny povinny poskytnout studentům zvýhodněný tarif. Výše takového poplatku se pohybuje okolo 80 eur měsíčně.

Pozor Ověřte si předem, zda je vaše zdravotní pojištění platné i v Německu. Pokud ano, musíte dodat potvrzení o osvobození od německého povinného pojištění. Občanům EU zajišťuje pojistnou ochranu Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC), který platí i v Německu.

Běžné výdaje: K běžným výdajům řadíme kromě nákladů na stravu a oblečení i náklady na bydlení, které v průměru představují třetinu výdajů při studiu. Studenti mají různé možnosti, kde se ubytovat, nejlevněji většinou vychází bydlet na koleji nebo ve sdíleném bytě (WG).

Na koleji stojí jednolůžkový pokoj 120 až 200 eur, malý apartmán pak 250 až 370 eur. Více informací o bydlení na kolejích najdete na internetových stránkách studentského spolku své vysoké školy: www.studentenwerke.de

Němečtí studenti bydlí nejraději ve sdíleném bytě, tzv. „společenství bydlících“ („Wohngemeinschaft“, WG). Každý spolubydlící má svůj vlastní pokoj, koupelna a kuchyně jsou společné. Ceny za jeden pokoj ve WG se pohybují mezi 150 a 300 eury. Vyhledejte si svou WG na internetu:

• www.wg-gesucht.de
• www.studenten-wg.de
• www.studentenwohnung.de
• www.zwischenmiete.de

Kdo chce bydlet ve vlastním bytě, měl by se po vhodném bytě poohlédnout v dostatečném předstihu před začátkem semestru. Ceny se mohou v závislosti na velikosti, úrovni a poloze bytu velmi lišit, byt pod 250 eur bez energií a vedlejších nákladů však naleznete jen stěží. V případě bydlení ve vlastním bytě se musíte sami postarat o přihlášení elektřiny, plynu, telefonu a internetu. Pronajímatel od vás může v některých případech vyžadovat složení zálohy nebo zaplacení odstupného. Vhodný byt nejsnáze naleznete přes internet:

• www.immonet.de
• www.immobilienscout24.de
• www.immowelt.de
• www.meinestadt.de
• www.studium-ratgeber.de

Pokud jste již v Německu, ale nenašli jste si ještě bydlení, můžete si jako dočasné řešení pronajmout pokoj na ubytovně, v mládežnické ubytovně nebo ve studentském hotelu studentského spolku.

Studentské hotely studentského spolku: www.studentenwerke.de

Odkazy na ubytovny:

• www.hostelworld.com
• www.jugendherberge.de
• www.hostelbookers.com

Balíčky služeb pro zahraniční studenty: Některé studentské spolky nabízejí zahraničním uchazečům o studium balíčky služeb. Ty zahrnují pokoj, zdravotní pojištění, stravu, semestrální poplatek a také kulturní akce. Některé studentské spolky nabízejí navíc i jízdní kolo, počítač, kuchyňské nádobí nebo jazykové kurzy. Tato služba může bý nabízena na dobu jednoho nebo dvou semestrů. Informujte se u studentského spolku své vysoké školy.

Pozor Jako student můžete v Německu uplatnit řadu slev, např. v muzeích, kinech nebo na koupalištích. Slevy můžete obdržet i z telefonních tarifů, cen jízdenek na vlak nebo z předplatného časopisů. Informujte se o slevách!

Možnosti financování studia

Na stránkách Německé akademické výměnné služby (DAAD) naleznete možnosti, jak financovat své studium za pomoci stipendia.

Množství informací o studiu v Německu naleznete i na stránkách studujících v Německu.

Možnosti dalšího vzdělávání

Celoživotnímu vzdělávání patří v německé vzdělávací politice velmi významné místo. Další odborné vzdělávání má urychlit technický a hospodářský obrat a také pomoci překonávat společenské změny všeho druhu.

O tom, jak se lze dále vzdělávat, se můžete pohodlně informovat na internetu:

• www.bibb.de
• www.die-bonn.de
• www.dvv-international.de
• kursnet-finden.arbeitsagentur.de
• www.einzelhandel.de

Německé univerzity

Přehled vysokých škol v Německu: http://studieren.de

Aachen

RWTH (Rheinisch- Westfälische Technische Hochschule)

Augsburg

Universität

Bamberg

Otto-Friedrich-Universität

Bayreuth

Universität

Berlin

Freie Universität (FUB)
Humboldt-Universität (HUB)
Technische Universität (TUB)

Bielefeld

Universität

Bochum

Ruhr-Universität

Bonn

Rheinische Friedrich-Wilhelms-Universität

Bonn - Alfter

Alanus Hochschule für Kunst und Gesellschaft

Braunschweig

Technische Universität

Bremen

Universität
Hochschule Bremen

Bremerhafen

Hochschule Bremerhaven

Chemnitz

Technische Universität Chemnitz

Clausthal

Technische Universität

Cottbus

Brandenburgische Technische Universität

Darmstadt

Technische Universität Dramstadt

Dortmund

Universität

Dresden

Hochschule für Technik und Wirtschaft
Technische Universität

Düsseldorf

Heinrich-Heine-Universität

Duisburg

Gerhard-Mercator-Universität - Gesamthochschule

Eichstätt

Kath. Universität Eichstätt

Erfurt

Universität Erfurt
Pädagogische Hochschule Erfurt

Erlangen-Nürnberg

Universität

Essen

Universität Gesamthochschule
Folkwang-Hochschule Essen

Esslingen

Hochschule für Sozialwesen Esslingen

Flensburg

Bildungswissenschaftliche Hochschule Flensburg

Frankfurt am Main

Johann Wolfgang Goethe Universität
Hochschule für Bankwirtschaft
Philosophisch-Theologische Hochschule Sankt Georgen Frankfurt (a.M.)

Frankfurt (Oder)

Europa-Universität Viadrina Frankfurt (Oder)

Freiberg (Sachsen)

Technische Universität Bergakademie

Freiburg im Breisgau

Universität

Gießen

Universität

Göttingen

Georg-August-Universität

Greifswald

Ernst-Moritz-Arndt-Universität

Hagen

FernUniversität

Halle

Martin-Luther-Universität Halle-Wittenberg

Hamburg

Technische Universität Hamburg-Harburg (TUHH)
Universität
Universität der Bundeswehr

Hannover

Universität
Medizinische Hochschule
Tierärztliche Hochschule

Heidelberg

Universität

Hildesheim

Universität

Hohenheim

Universität

Ilmenau

Technische Universität

Jena

Universität

Kaiserslautern

Universität

Karlsruhe

Universität
Staatliche Hochschule für Gestaltung Karlsruhe

Kassel

Universität

Kiel

Universität

Koblenz

Universität
Wissenschaftliche Hochschule für Unternehmensführung

Konstanz

Universität

Köln

Universität

Leipzig

Universität
Leipzig Hochschule für Grafik und Buchkunst
Hochschule für Technik, Wirtschaft und Kultur

Lübeck

Medizinische Universität

Ludwigsburg

Pädagogische Hochschule

Lüneburg

Universität

Magdeburg

Otto-von-Guericke-Universität

Mainz

Johannes Gutenberg-Universität

Mannheim

Universität

Marburg

Philipps-Universität

München

Ludwig-Maximilians-Universität
Technische Universität
Universität der Bundeswehr
Hochschule für Philosophie München

Münster

Westfälische Wilhelms-Universität

Nürnberg-Erlangen

Universität

Oestrich-Winkel

European Business School Schloß Reichartshausen (ebs)

Oldenburg

Carl von Ossietzky Universität

Osnabrück

Universität

Paderborn

Universität-Gesamthochschule

Passau

Universität

Potsdam

Universität

Regensburg

Universität

Rostock

Universität

Saarbrücken

Hochschule für Technik und Wirtschaft des Saarlandes
Universität des Saarlandes

Siegen

Universität Siegen

Speyer

Hochschule für Verwaltungswissenschaften

Stuttgart

Universität Stuttgart

Stuttgart-Hohenheim

Universität Hohenheim

Trier

Universität

Tübingen

Eberhard-Karls-Universität

Ulm

Universität

Vechta

Universität Vechta

Weimar

Bauhaus - Universität Weimar

Weingarten

Pädagogische Hochschule

Witten-Herdecke

Privat-Universität Witten-Herdecke

Wuppertal

Bergische Universität

Würzburg

Bayerische Julius-Maximilians-Universität

Daň z příjmu

Povinnost podávat daňové přiznání se vztahuje na všechny fyzické osoby, které jsou plátci daně. Daňové přiznání slouží jako podklad pro výpočet daně z příjmu. Byla-li v předchozím roce zaplacena vyšší daň, než byla vypočtena v přiznání, rozdíl se plátci vrátí. Daňové přiznání se obvykle podává do 31. května následujícího roku.

Daňové přiznání lze vyplnit a podat i on-line, např. zde: www.elster.de

Otevření bankovního účtu

Téměř každý dospělý člověk, který dovede prokázat svou totožnost, si může otevřít bankovní konto. Banky však v praxi často vyžadují splnění dalších podmínek, např. existující pracovní poměr. Nezletilé osoby si mohou otevřít konto jen se souhlasem svého zákonného zástupce. Pokud je žádost o otevření řádného bankovního konta zamítnuta, může si člověk namísto něj otevřít vkladový účet (nazývaný též „účet pro každého“). Další informace získáte ve spořitelnách, v bankách nebo v Centrále spotřebitelů.

Při otevírání konta má zákazník na výběr mezi přímými bankami a bankovními pobočkami (filiálkami). Přímé banky mají často výhodné podmínky, ale běžné účty u nich bývají často vedeny pouze on-line. Naproti tomu ve filiálkách má zákazník v ceně i osobního poradce a další služby.

Schufa

Schufa je nejznámější organizace zajišťující úvěry (též informační kancelář pro úvěry) v Německu. Na jedné straně chrání smluvní partnery před ztrátovými úvěry, na straně druhé přispívá také k ochraně spotřebitele před přílišným zadlužením. Schufa disponuje údaji o 75 % lidí v Německu.

Každý, kdo si v Německu vezme úvěr, ať už jde o bankovní půjčku nebo nákup na splátky, je zařazen do databáze informační kanceláře pro úvěry. Z jeho údajů (jako jsou jméno, adresa, adresa předchozího pobytu, povolání, zaměstnavatel, příjem, dluhy a další parametry) vypočte Schufa bodové hodnocení, které slouží jako informace o bonitě dané osoby. Kdo by chtěl vědět, jaké údaje jsou o něm v databázi evidovány, může se informovat přímo u Schufa.